PKN vol #14

Každý druh kávy je tu originální, z různých koutů světa, z jiných přírodních poměrů, rozmanitý.

Osvěžující stereotypy velkokomoditní výroby a osvobozený od kavárenských řetězců připravovaný, pražený i vařený s vášní ke kávovému řemeslu.

Každý je neustále na cestě, a to i my, ale už dlouho je pro nás tou cestou káva, rodina, naděje a víra ve zdravější planetu a společnost, vzájemný respekt a lepší poměry.

Chceme vám nabídnout tu nejlepší možnou kávu s čistým svědomím a pocitem, že jsme pozdvihli i váš den a energii.

Jsme Hope Roastery. Váš kávový chrám na jihu Čech.

Hoperoastery.cz

Jirka Šimeček je sportovní a lifestylový fotograf na volné noze. Díky focení procestoval více než 20 zemí světa a fotografuje především motorsport. V roce 2017 fotil svůj první Rally Dakar. V roce 2020 jsem realizoval několik osobních projektů pro firmu Red Bull, které měly celosvětový úspěch, a díky tomu se mohl stát součástí celosvětové sítě Red Bull fotografů. Jirka dnes představí své nejčerstvější projekty, např. From Castle to Castle.

www.jirisimecek.com

Veronika Gabrielová se věnuje klasické i experimentální kresbě. Jejím jediným měřítkem je linie/ linka. Dlouhodobě se ve své tvorbě věnuje tématu antropologie a sociologie, kde pozoruje určité fenomény, které nadále zpracovává v cyklech, které vytváří jednotlivé malé série a nebo se jim věnuje dlouhodobě. Nicméně skrze její tvorbu můžeme pozorovat téma autoportrétů, ženské figury, tělesnost, ruce a jejich pohyby, práci s textem a kulturologií. Nejčastěji kreslí gelovými třpytivými pery a vyšívá – pomocí nitě vytváří linku. Technické přesahy hledá primárně ve světelných instalacích a v poslední době se navrací i ke klasické tužce.

Přesto, že původně studovala v ateliéru malby Martina Mainera, absolvovala pražskou Akademii výtvarných umění v ateliéru kresby Jiřího Petrboka. Absolvovala stáž v jihokorejském Seoulu v ateliéru foukaného skla a světelných instalací. Jako hlavní inspirační zdroj má svět kolem sebe, který poznává skrze cestování do různých koutů světa. Její cesty se snaží nezneužívat a explicitně nepřevádět v umění, přesto jí vnitřně ovlivňují a formují.

www.gabrielovaveronika.com

insta: Veronika_Gabrielová

Michal Štěpánek (1984) studoval FHS ZČU v Plzni a nyní pracuje v pojišťovnictví. Literárně debutoval roku 2014 básnickou knihou Svítání, jeho tvorba je dále zastoupena v almanachu Řezbáři stínů (2016). Editorsky a vydavatelsky se podílel na antologii Básníci Strakonicka (2017). Dlouhodobý zájem o buddhismus podle Františka Drtikola se odráží také v jeho další knize pro děti: Světlo v klíčové dírce (2018)

§ Markéta Ekrt Válková

Narodila se 8. července 1973 v Praze.

Po gymnáziu studovala zlínskou Filmovou školu, poté si vybrala Katedru dokumentární tvorby FAMU. Ukončila ji filmem MotocyKlení, za který získala několik cen.

Provdala se za zvukaře Viktora Ekrta, s nímž má čtyři dcery.

Byla asistentkou režie Jiřího Menzela při natáčení filmu Život a neobyčejná dobrodružství vojína Ivana Čonkina a také režiséra Vojtěcha Jasného při natáčení Návratu ztraceného ráje. Dělala pomocnou režisérku Romanu Vávrovi či Petru Zelenkovi.

Pro Českou televizi realizovala kromě dokusoupů Čtyři v tom a Provedu! Přijímač například dokumenty Pohyby tance, Dětství, důvod k dospělosti, Živnostníci v karanténě aneb Holé zadky

Nyní dokončuje celovečerní dokumentární film o horolezci Marku Holečkovi

Dlohodobě se věnuje časosběrnému projektu o syrské rodině v Čechách.

JAK ZNÍ SVĚT? Japonská malířka Hiromi vytvořila originální knihu pro české čtenáře. Poutavé příběhy s kocourkem Kosmosem jsou plné tvoření a her se zvukomalebnými slovy, které Vám otevřou nový svět. Na základě knihy Hiromi začala spolu se svým českým manželem Pavlem pořádat i zvukomalebné workshopy. Ve Strakonicích nám oba představí, jak děti i dospělí tvoří (mohou tvořit:) nová slova, hrát si s jazykem a inspirovat se zvukem, obrazem, pohybem i přírodou.

„Jsme organizace tvořená dvěma desítkami studentů a mladých lidí. Od roku 2014 přispíváme svým dílem k připomenutí událostí a hodnot sametové revoluce a k osvětě o komunistické historii naší země. Pořádáme Korzo Národní, pouliční oslavu svobody na 17. listopadu a Samet na školách, vzdělávací program na střední školy, skrze který aktivizujeme studenty k zájmu o občanskou participaci a moderní dějiny.“

Projekt MAPAMÁTKY má za cíl popularizovat architekturu a prezentovat ji lidem tak, aby v nich vzbudila zájem a bavila je. Tvůrci projektu, 10 studentů Arts managementu, připravují tematické trasy, které spojují procházky s přísunem informaci o různých architektonických památkách. Trasy si může každý individuálně projít za použití mobilního telefonu. Projekt vznikl na konci roku 2020 v reakci na koronavirová opatření, která v té době omezovala kulturní život a zakazovala i společné procházky po městě s průvodcem. Chcete vědět, ve kterých domech se narodili nebo tvořili slavní spisovatelé? Nebo vás spíše lákají pražská filmová místa? Rádi byste poznali architekturu brutalismu nebo obdivujete na domech skleněné prvky? Tak vyražte za památkami s MAPAMÁTKAMI!

Web: https://mapamatky.cz/

Josefína Jonášová je absolventkou sochařského ateliéru Jaroslava Róny na pražské AVU. Věnuje se především sochám, ráda ale i něco namaluje či skicne, a to jak ve své ateliérové stáji, tak i ve veřejném prostoru. Ve volném čase také ráda něco zahraje na housle ve formaci Vobezdud.

Pro její tvorbu je typické prolínání přístupů, významů, zrcadlení závažnosti v nezávažnosti, míšení kategorií existence. Snová, odlehčená a přitom těžkotonážní vizualita je tak projekčním plátnem pro závažná společenská a existenciální témata, či naprosto naopak; závažná témata se rozplývají pod nánosem vrstev hlíny či barev a s lehkostí se vám nepozorovaně vrývají do podvědomí, aby se posléze v nečekaný moment vynořila a nedala vám bdít. Záleží na tom, jakou hru s vámi Josefína zrovna hraje.

Iniciativa grafický odpad vznikla v roce 2012, kdy jsme ji založili s mým kamarádem Filipem při studiu grafického designu. Prvotním impulsem k takovému kroku byla naše nespokojenost s tím, jak se na nás skrze reklamy tváří veřejný prostor a co je někdo schopen nabízet jako svoje kvalitní služby v oboru designu. Smyslem stránky je poukázat na nejčastější grafické chyby, vyvolat v lidech zájem o toto téma, rozpoutat diskuzi a napomoct tak ke zlepšení situace.
Nejlépe naši aktivitu vyjádřil jeden z fanoušků, který napsal, že grafický odpad je „poukazování na chyby zábavnou formou.“ Ono to často dost zábavné je, když vidíme, co je někdy lidská bytost schopna vytvořit. Neradi bychom ale, aby funkce naší stránky zůstala pouze taková. Od samého začátku je v tom s námi i Véna. Fiktivní postavička s reálným základem, takový Jára Cimrman grafického designu. Ten, který tvoří veškerý grafický odpad, který na nás nečekaně útočí.
Václav Iniciativa grafický odpad vznikla v roce 2012, kdy jsme ji založili s mým kamarádem Filipem při studiu grafického designu. Prvotním impulsem k takovému kroku byla naše nespokojenost s tím, jak se na nás skrze reklamy tváří veřejný prostor a co je někdo schopen nabízet jako svoje kvalitní služby v oboru designu. Smyslem stránky je poukázat na nejčastější grafické chyby, vyvolat v lidech zájem o toto téma, rozpoutat diskuzi a napomoct tak ke zlepšení situace.
Nejlépe naši aktivitu vyjádřil jeden z fanoušků, který napsal, že grafický odpad je „poukazování na chyby zábavnou formou.“ Ono to často dost zábavné je, když vidíme, co je někdy lidská bytost schopna vytvořit. Neradi bychom ale, aby funkce naší stránky zůstala pouze taková. Od samého začátku je v tom s námi i Véna. Fiktivní postavička s reálným základem, takový Jára Cimrman grafického designu. Ten, který tvoří veškerý grafický odpad, který na nás nečekaně útočí.
Václav „Véna“ Korela
Založili jsme pár neuměleckých směrů
Nejdříve jsme sbírali „odpady“ sami, ale postupem času nám své úlovky začali posílat fanoušci. Dnes čerpáme materiál pouze z jejich zpráv, kterých nám chodí denně i desítky.
Postupem času jsme si začali všímat, že se naše příspěvky točí kolem stejných chyb, které se opakují. Vytvořili jsme si tak několik hlavních okruhů, neuměleckých směrů grafického odpadu a ty jsme pojmenovali. Jedním z nejčastějších je „FontArt“, který spočívá v používání fontu bez české diakritiky, který automaticky nahradí tyto znaky jiným stylem písma. „OknoArt“, vylepování reklamních nápisů do oken a výloh, často po písmenu tištěných na A4 papír nebo dokonce vystříhaných nůžkami apod. Když poté například jedno okno otevřete, můžou vzniknout vtipné zkomoleniny slov, které nabývají zcela jiného významu. Dále například „Pixelismus“, „Webismus“, „DIYsmus“, „Logodence“ a další neumělecké směry. Opakování je matka moudrosti a tak věříme, že pokud člověk tuto chybu uvidí po několikáté, sám si na to dá příště pozor.„Véna“ Korela
Založili jsme pár neuměleckých směrů
Nejdříve jsme sbírali „odpady“ sami, ale postupem času nám své úlovky začali posílat fanoušci. Dnes čerpáme materiál pouze z jejich zpráv, kterých nám chodí denně i desítky.
Postupem času jsme si začali všímat, že se naše příspěvky točí kolem stejných chyb, které se opakují. Vytvořili jsme si tak několik hlavních okruhů, neuměleckých směrů grafického odpadu a ty jsme pojmenovali. Jedním z nejčastějších je „FontArt“, který spočívá v používání fontu bez české diakritiky, který automaticky nahradí tyto znaky jiným stylem písma. „OknoArt“, vylepování reklamních nápisů do oken a výloh, často po písmenu tištěných na A4 papír nebo dokonce vystříhaných nůžkami apod. Když poté například jedno okno otevřete, můžou vzniknout vtipné zkomoleniny slov, které nabývají zcela jiného významu. Dále například „Pixelismus“, „Webismus“, „DIYsmus“, „Logodence“ a další neumělecké směry. Opakování je matka moudrosti a tak věříme, že pokud člověk tuto chybu uvidí po několikáté, sám si na to dá příště pozor.