PKN Strakonice a její 3. vstup do strakonických kulturních vod.
Děkujeme za vskutku nezapomenutelnou událost. Kinosál grandhotelu Nový svět po více než 30 letech praskal ve švech.
Dnešní architektura v ČR nás všechny musí znepokojovat. Máme z toho baaaad feeling. Trápí nás, že přes všechno úsilí nedostává prostor projevit se v tom nejlepším světle, není vnímána jako kulturní veličina, která má radikální přesah do našich životů. Architektura se navzdory její historii a důležitosti dostává mimo hlavní proud. Většina „obyčejné“ české společnosti vnímá architekta jakou drahou, nedostupnou a zbytečnou instituci. To má za následek všeobecnou frustraci architektů, ale především rozmach zatemnělého stavění, rozmach arshitektů…
Česká společnost dnes nemá architekty za užitečné lidi. Absence architektů vypadá všude stejně – ať už v soukromé, či veřejné sféře. Setkáváme se s nejrůznějšími paskvily, nearchitekturou, lidovou tvořivostí. Architekti jsou často nahrazováni stavebními inženýry, kteří jsou dle Čechů levnější a schopnější. Jejich nové stavby jsou tudíž spíše technické, neupřímné, citově chladné a bezcharakterní. Z nich se pak často rodí i techničtí, neupřímní a citově chladní lidé.
Jelikož tedy dnes architekturu nikdo nechrání, nikdo se jí nezastává, je tu naše nová stránka na její podporu. Už ale nechceme jen dobré příklady. Chceme ty špatné. Chceme dehonestovat špatnou architekturu. Vyhlašujeme válku všem shitům a temné straně architektury!
Nejprve tu byla nekultura a lidé, kteří ji museli snášet. V těchto lidech se hromadila frustrace. Té frustrace bylo nahromaděno tolik, že se z ní zrodil Arch Vader. Architekt padouch, který se vysmívá všem urbanistickým, architektonickým a vizuálním blbostem. Výsměch, sarkasmus a z ní pramenící stud je motivací ke změně.
Join the arch side of the force!
Ing.arch. Jan Alex Řezáč /*1978 Strakonice/
Vystudoval Fakultu architektury ČVUT v Praze diplomoval u prof.Jana Bočana, absolvoval roční stáž na RWTH Aachen/SRN/ u prof.Mirko Bauma.V rámci doktorantského studia u prof.Ivana Kroupy se zúčastnil urbanistických workshopů na UNAL Bogotá /Kolumbie/ a UFRGS Porto Alegre /Brasílie/. Bývalý redaktor rubriky “Mladá architektura”, organizátor Dne architektury ve Strakonicích a podporovatel iniciativy Oživme si Strakonice. Hlavní iniciátor záchrany funkcionalistického objektu bývalé Přádelny Na Dubovci ve Strakonicích. V roce 2007 založil architektonické studio MODULORA. Držitel Národní ceny za architekturu Grand Prix architektů 2014, finalista soutěže Interiér roku 2015, nominovaný za Českou cenu za architekturu pro rok 2017. Od roku 2016 člen Akademie České ceny za architekturu. Žije a tvoří v Praze, realizuje po celé České republice především projekty menších měřítek.
MgA. Martin Kožnar
Kontext, materiál a řemeslo. Hledám normálnost a čerstvý vítr.
Martin Kožnar (1980) vystudoval FA ČVUT, AVU ŠA Emila Přikryla. Pracoval v ateliéru Rudolfa Netíka. Od roku 2004 se věnuje vlastní praxi, 2006-2013 Atelier25 s.r.o. s Jiřím Bízou. Od roku 2013 Martin Kožnar Architekt s.r.o./ www.martinkoznar.cz, spolupracuje s různými autory… Práce mu přináší radost. Setkává se s fajn lidmi nad prácí která mu dává smysl. Malé i větší úlohy, veřejné i ryze soukromé….
Prázdné domy / Petr Zeman a Kateřina Nohelová
Města se stále rozšiřují, přitom v jejich centrech stojí prázdné domy. Jak může být dům na lukrativní adrese prázdný? Jaké jsou hlavní příčiny chátrání domů? Je pravda, že soukromý majitel se zpravidla stará o svůj majetek a chátrají spíše veřejné budovy? A jak se projevila doba totality na stavbách v našem okolí? Skupina dobrovolníků se rozhodla zmapovat počet prázdných domů po celé ČR a porozumět rozličným důvodům chátrání. Příběhy jednotlivých domů vkládá do databáze www.prazdnedomy.cz
Nezávislá umělecká skupina systematicky se věnující popularizaci posedů.
Umělecká skupina Posedlí vznikla na jaře roku 2010 v plzeňském baru Anděl, aby rozvířila poklidné vody Designbloku. Skupina milovníků designu se nadchla pro fenomén posedů, které jsou spojujícím motivem všech projektů. Pro jejich tvorbu je ale klíčová zejména posedlost, se kterou se pouštějí na tenký led mezi uměním a běžnými věcmi.
členové: Jaroslav Mašek, Hana Mašková, Šimon Matějovský, Martin Štěpanovský, Barbora Vaverková
Eva Hanzalová se narodila roku 1985 ve Strakonicích (jako Eva Rampichová).
Je grafickou designérkou na volné noze (studio Vajco), spolumajitelkou značky tapet PaperJoe a vede obchod/galerii The Chemistry Design Store na Malé Straně v Praze. Má chorobný strach z vlastních proslovů na veřejnosti, přesto je již podruhé hostem skupiny Jsme Strakonice. První zkušenosti (výstava s názvem Atlas Dud na strakonické Artwall) věnovala asi čtvrtinu prezentace PKN, doufaje, že strakoničtí za to budou shovívavější k té druhé.
Adam Scheinherr (1987, Strakonice) je fyzik a zakladatel iniciativy za záchranu kubistického mostu v Praze – Libni, rodák z Bezdědovic u Blatné a absolvent strakonického gymnázia.
„Byla to náhoda. Procházeli jsme se krátce poté, co jsem se přestěhoval do Prahy, s mým známým, architektem z Itálie, po okolí. On si hned všiml mostu s kubistickými prvky, který byl evidentně neudržovaný,“ rekapituluje Scheinherr. „Začal jsem se o něj zajímat a zjistil jsem, že ho nejenom nikdo opravit nechce, ale chtějí ho dokonce zbourat a postavit nový, širší.“
Založil proto iniciativu Libeňský most nebourat, nerozšiřovat. „Projekt rozšíření mostu neměl žádné opodstatnění, za Pavla Béma se předpokládalo, že v roce 2010 tam bude jezdit kolem 28 000 vozidel denně, ale dnes tam jezdí kolem 17 tisíc. Vůbec není třeba mít v místě širší most.“ Spolu s několika ostatními aktivisty, architekty a dalšími odborníky dali dohromady několik petic na záchranu mostu, ministerstvo kultury na jejich podnět zahájilo řízení o prohlášení památkou. Na základě petic se nakonec rada města rozhodla upustit od plánu demolice a připravit stavbu pouze na potřebnou rekonstrukci.
„Nejvíc nám pomohl zákon číslo 106 o svobodném přístupu k informacím, na základě toho si každý může vyžádat jakékoliv dokumenty od jakékoliv veřejné instituce,“ shrnuje Scheinherr. „Teď může veřejnost věřit, že když se začneme o něco zajímat, nastudujeme si ty podklady a budeme mít argumenty, tak se dá leccos změnit.“
Respekt Madam „Hotel Thermal v Karlových Varech není komunistické monstrum, ale jedno z nejvýznamnějších děl české architektury šedesátých a sedmdesátých let.“ To tvrdí nejenom přední historici architektury, ale zejména vnoučata manželů Machoninových, Marie a Jan Kordovští, kteří v rámci svojí iniciativy Respekt Madam hájí dílo svých prarodičů. Přes nesporné kvality Thermalu a navzdory doporučení vlastní odborné komise se ministr kultury letos rozhodl neprohlásit hotel Thermal za kulturní památku. Tím umožnil jeho současným správcům dělat si s Thermalem, co chtějí. Situace je vážná, a tak čtyřčlenný tým Respekt Madam neúnavně informuje veřejnost o minulém a současném stavu architektury manželů Machoninových, potažmo poválečné architektury vůbec. Připomínají dějiny architektury v kontextu dějin naší země a současně apelují, abyste spolu s nimi o Thermalu veřejně mluvili. Ačkoliv se hotel Thermal může ve zdát jako marginální téma, má se Strakonicemi překvapivou souvislost – Věra Machoninová je totiž místní rodačkou. Jan a Marie jsou tedy velmi rádi, že dostali prostor zde o své rodině promluvit.
Braasi Industry je platforma pro vývoj a výrobu vybavení pro pohyb městem i krajinou, převážně na kole. Předměty každodenního užití, jako městské batohy, čepice nebo větrovky, jsou částečně inspirovány užitnou estetikou a jednoduchostí horolezeckého vybavení 80-tých let.
Braasi Industry se zrodilo v roce 2010. Zakladatelé jsou Eliška a Šimon, dva mladí architekti, kteří se seznámili při studiu na liberecké univerzitě a o pár let později spolu založili architektonický ateliér. První batohy navrhli ve volném čase pro sebe a pár známých. Zkušenosti z architektonické praxe se zúročily v nadčasovosti designu. Jednoduchost a funkčnost se staly jeho hlavními znaky. Neobsahují nic navíc. Méně je více. Braasi Industry spojuje fanoušky cyklistiky, cestování, přírody i kultury. Vývoj a výroba probíhá ve vlastní dílně v Praze, převážně z materiálů vyrobených v České republice.
Braasi je jako platforma, místo pro otevřenou spolupráci. Doposavad byly vytvořeny tři limitované edice ve spojení s ilustrátory, grafiky a umělci. Ilustrátoři Tomski & Polanski dali vzniknout speciální edici batohů, pro kterou navrhli print s cyklo-tematikou (tomskipolanski.com). S grafickou designérkou Evou Hanzalovou se zrodila kolekce, kde byl použit vzor jejích tapet (paperjoe.cz). Nejnovější spolupráce je s Matějem, 12-letým autistou, jehož vášní je kreslit imaginární nebo již existující mapy městské hromadné dopravy. Jeho snem je stát se módním designerém a spoluprácí s Braasi mu jeho sen pomáháme pomalu realizovat.