Po ukončení studia řezbářství na ŠUPS v Bratislavě a absolutoriu na katedře alternativního a loutkového divadla DAMU v Praze se začal věnovat převážně týmové divadelní tvorbě (Divadelní soubor TUJU, Divadelní poutě, atd.) nebo více jak 37 let pedagogické činnosti (KALD DAMU a AMU) a jako porotce a lektor pro amatérské divadelní prostředí(NIPOS Artama). Jako scénograf pracoval také pro Laternu Magiku, HaDivadlo v Brně, Bratislavské bábkové divadlo, Městské divadlo Kladno, Grand Theatre v Groningenu, Théâtre Les Montreurs d’images v Ženevě, Lofoten Centre v Norsku. Byl iniciátorem a organizátorem řady site-specific projektů na neobvyklých místech a v neobvyklých situacích (3WW3 čistička odpadních vod, Demolice-ČKD Karlín, Kvas-Holešovický pivovar v rámci mezinárodního festivalu 4+4 dny v pohybu, v HKU v Utrechtu a Akademii umetnosti v Beogradu připravil expozice pro Bienále architektury v Benátkách ) Dále se věnuje filmu, dokumentu, audiovizuální tvorbě a projektům pro muzea, galerie a publikační činnosti. (Srdce PQ, LightLab, Knowtilus atd).
Adam Langer se věnuje rozvoji dětí skrze prožitky, hru a vzájemnou inspiraci. Věří v dětský talent i intuici a na svět se nejraději dívá právě jejich očima. Ve své práci s radostí propojuje zdánlivě nesourodé obory a hledá mezi nimi překvapivé souvislosti. Věří v sílu společnosti a kolektivní tvorbu a spolupráci, což od roku 2016 rozvíjí v písecké Sladovně.
JUDr. Luboš Průša je právník a dlouholetý představitel samosprávy. V Písku postupně působil jako tajemník MěÚ (1991–1994), místostarosta (1994–1998) a starosta města (1998–2006). V tomto období se podílel na novém organizačním uspořádání městské správy, investičních projektech a zakládání městských organizací. Na krajské úrovni zastával v letech 2006–2012 funkci ředitele Krajského úřadu Jihočeského kraje, kde byl rovněž zastupitelem a radním (v obdobích 2000–2006 a 2012–2016). Od roku 2012 vykonává advokátní praxi a je stávajícím členem Rady města Písku.
Představení:
Narozen 1966 v Písku
MŠ a ZŠ v Záhoří u Písku 1970 – 1980
Gymnázium Písek 1980 – 1984
Právnická fakulta UK Praha 1984-1988
Vedoucí VŠ klubu IURIDICA Praha 1986-1988
Tajemník MěÚ Písek 1991 – 1994
Místostarosta města Písek 1994-1998
Starosta města Písek 1998 – 2006
Zastupitel a radní Jihočeského kraje 2000-2006, 2012-2016
Ředitel Krajského úřadu Jihočeského kraje 2006-2012
Advokátní koncipient a advokát od 2012 dosud
Člen rady města Písku dosud
Byl jsem u obnovy města Písku po r. 1989, spolupodílel jsem se na novém uspořádání organizace samosprávy v Písku, vytvoření nových institucí, na realizaci celé řady rozvojových a investičních projektů, zakládal jsem v podstatě všechny zřizované a zakládané organizace města Písku, které dnes ve městě existují i na nastavení jejich organizačních vztahů s městem Písek.
Karey Rawitscher po celou svou kariéru spojuje kreativitu, zvídavost a spoustu fantazie, aby dětem a mladým lidem přinášela inspiraci. Je zakladatelkou a ředitelkou Objevária v Českých Budějovicích, organizace, která od roku 2009 přináší interaktivní výstavy a zážitkové programy divákům po celé České republice. Karey je hnací silou největších projektů Objevaria a vývoje jeho programů, včetně výstavy Leonardo a každoročního festivalu Makerday v Českých Budějovicích. Kurátorovala také několik výstav pro Sladovnu v Písku. Ve dne učí angličtinu a světovou politiku na ČAG Gymnáziu. Mezi přípravou výuky, festivaly a výstavami si stále najde čas i na své vlastní umělecké projekty. Než souhlasila s přestěhováním do Českých Budějovic se svým českým manželem, strávila Karey mnoho let v manažerských pozicích v dětských muzeích ve Spojených státech – tuto zkušenost nyní spojuje se svou láskou k hravému učení, kreativitě a budování komunity.
Lucie Mašková je ředitelkou destinační společnosti Píseckem, markeťačkou tělem i duší a nadšenou cestovatelkou, která umí nadchnout ostatní pro místa s příběhem. Jako máma dvou dětí dobře ví, že nejlepší zážitky vznikají tam, kde se propojí nápad, odvaha a radost. Je velkou podporovatelkou Sladovny a píseckou srdcařkou, která věří, že Písek má světu rozhodně co ukázat.
Tanečnice, choreografka a od roku 2013 majitelka tanečního studia T- Dance. Po studiích na konzervatoři Duncan centre jsem věděla, že cíl bude předávat dál, co jsem se naučila a tak v Písku vedu děti ke scénickému tanci a baletu. Se Sladovnou úzce spolupracuji od roku 2016 na mnoha interaktivních představení.
Jakub Doubrava je výraznou osobností české kulturní scény. Absolvent alternativního divadla na DAMU (včetně zkušeností z USA) propojuje roli režiséra Českého rozhlasu s autorským experimentem. Jako zakladatel TEArTR RAJDO a Kabaretu Kajbar přináší do umění hravost i hloubku, kterou zúročil i ve filmu (Kousek nebe). Jakubova tvorba však nekončí u estetiky – jako Zdravotní klaun a výtvarník aktivně kultivuje veřejný prostor a pomáhá tam, kde je to nejvíce potřeba. Kreativita v jeho podání znamená dialog, odvahu a autentický lidský kontakt.
Spolupráce se Sladovnou Písek Jakub Doubrava spolupracuje se Sladovnou především v rámci uměleckých rezidencí festivalu Pískoviště. Během nich vznikají umělecké performance, šité přímo na míru aktuálnímu tématu a programu festivalu, jejichž je Jakub přímo autorem, nebo na nich spolupracuje s týmem Sladovny, dalšími rezidenty, či lokálními komunitami.
JAKUB DOUBRAVA (*1979 v Českých Budějovicích)
Herec
lokální patriot „budějcký“
žije na Šumavě, v Plzni, v Praze
režisér literárních pořadů v Českém rozhlase, Zdravotní klaun, „theater maker“
čte, pije čaj, maluje, kreslí, chodí
Vystudoval DAMU- Katedru alternativního a loutkového divadla, hrál hlavní roli ve
filmu Kousek nebe,
Založil TEArTR RAJDO, kde stále hraje. Spoluzaložil KABARET KAJBAR.
Spolupracoval s divadlem Continuo (Kratochvílení ´98, ´99), s divadlem Kvelb, s Blast Theory (Desert Rain), Mamapapa (Demolice- v rámci 4+4 Dny v pohybu). Tvořil ve Studiu studia Ypsilon (autorská představení Pan Nula, 1203 aneb Není mi smutno- režie J. Havelka). Prodělal dvouměsíční dílnu pohybovou a light designérskou v Berlině (MAPA Caravan Tour) a spolupracoval s Operou Národního divadla na představení Blumfeld v rámci „Bušení do železné opony“, vedl autorskou loutkovou dílnu „Space, object, person“ v Helsinkách ve spolupráci s Reality Research Centre. Spolupracoval s mezinárodním loutkovým souborem Karromato (CZ, ESP), s kterým projezdil Francii, Itálii, Španělsko a Portugalsko. Vytvořil autorská představení Ragnarök, FÓR for ty, Pohádka Perníková chaloupka, Karkulka červená, O rybáři a rybce, Lišák Liška. Hrál jako host v Jihočeském divadle v inscenaci Saturnin. Jako externista pracoval pro o.p.s. Bazilika (festival Příjemné setkání a Lugnasad). Je autorem veřejných pořadů Četba na přání, které probíhaly v C.K. Solnice (Č.B.) a Cafe Jednorožec (Klatovy), ze kterých se vyvinula čtení po celé republice v podání Vedlejších přízraků (Máchův Máj, Erben: 4 z Kytice, R. Weiner: Pohřeb za živa, F. Pessoa: NE klid). Pracuje v hudebním duu BOJ. Také porotuje recitační, loutkové a divadelní přehlídky. Ve Sladovně, o.p.s. V Písku spolupracoval na několika instalacích, účastnil se Rezidence v roce 2025.
Tereza Dobiášová
(narozena 1981, žije v Prague, Česká republika)
Autorka, kurátorka a kulturní manažerka. Píše romány, povídky, divadelní libreta a participativní výstavní koncepty s intenzivním zapojením publika. Doprovází a konzultuje vznikající hybridní muzea a občanské iniciativy v České republice i v zahraničí. Ve své práci využívá schopnost hlubokého naslouchání, empatie, imaginace a schopnost pojmenovat a artikulovat to, co dosud zůstávalo neodhalené.
Studovala dramaturgii a režii na Divadelní fakultě Akademie múzických umění v Praze. Po krátkém angažmá v pozici dramaturgyně založila divadelní skupinu Barevný děti, zaměřenou na integraci cizinců do společnosti. Soubor vedla v letech 2008–2012 a experimentovala s uměním jako nástrojem budování sociální soudržnosti a občanské angažovanosti.
V roce 2012 se stala ředitelkou Sladovna Písek, galerie zaměřené na ilustraci dětské knihy. Během následujících pěti let ji úspěšně proměnila v jedno z nejvýznamnějších českých dětských muzeí, oblíbené rodinami po celé republice a uznávané i v mezinárodním kontextu.
V následujících letech vytvořila pro Hands On! International Association of Children in Museums značku kvality pro muzea jako místa vzdělávání pro 21. století, založila organizaci UUUL s cílem otevřít v Praze dětské muzeum – což si sice nepodařilo – ale za to v rámci této organizace vytvořila několik výstavních projektů (včetně Domu Karla Klostermanna na Srní), přivedla na svět další dceru a prosadila se jako autorka.
Jaroslav Fuka, akademický sochař a restaurátor. (1968)
Rodák z Českých Budějovic studoval na SPŠ kamenické v Hořicích v Podkrkonoší a následně na Akademii výtvarných umění v Praze, kde absolvoval Školu figurálního sochařství a Školu restaurování sochařských děl. V rámci stipendia také studoval na Fachhochschule v Kielu v Německu. Mezi jeho realizované projekty patří například kameninový medailon s koňskými hlavami pro Masarykovu konírnu na zámku v Lánech, kopie Madony s Ježíškem pro kostel v Nezamyslicích u Horažďovic nebo kopie soch sv. Leonarda a sv. Tadeáše pro areál hřbitovního kostela v Dobříši.
Martin Zborník je architekt, urbanista a dlouholetý hybatel kulturního a veřejného dění v Písku. Absolvent Fakulty architektury ČVUT se ve své praxi věnuje návrhům staveb, interiérů i rozvoji veřejného prostoru. Je zakladatelem a jednatelem ATELIÉRuteliéru V KÓDU a působí také jako nezávislý autor a organizátor řady komunitních a kulturních projektů pod značkou Písecký svět. Dlouhodobě se angažuje v oblasti participace veřejnosti, architektonické osvěty a rozvoje města. Od roku 2011 je členem a od roku 2025 předsedou správní rady Sladovna Písek o. p. s. 30 let pracuje ve spolku ŠVAGR s dětmi z ohrožených rodin a dětských domovů.
Spolupráce se Sladovnou Písek
Martin Zborník se podílí již 15. rokem na směřování a rozvoji Sladovny jako živého kulturního centra. Stojí za koncepcí i realizací řady interaktivních výstav a projektů (např. Urbania, To je město – Svět podle Šaška, Všude papír, Já město nebo Laboratoř smyslu města) a dlouhodobě propojuje architekturu s edukací a hrou. Je hlavním iniciátorem konceptu Adventure Playground v Písku, který pomohl přenést do veřejného prostoru a realizovat v letech 2025 a 2026. Aktivně se podílí na strategickém řízení organizace i jejích klíčových projektech.
Eliška Soffer Podzimek je talentovaná česká animátorka, ilustrátorka a fotografka, která se proslavila svým unikátním rukopisem kombinujícím reálnou fotografii s hravou animací. Její tvorba, reflektující aktuální společenská témata i nadčasové příběhy, zaujala jak lokální publikum, tak světová média. Vedle úspěšných knižních projektů a spoluprací s globálními osobnostmi se dlouhodobě zaměřuje na edukativní a osvětové projekty, jako je seriál Plešouni, a aktivně propojuje umění s veřejným prostorem či digitálními technologiemi.
Spolupráce se Sladovnou Písek
Eliška je s píseckou Sladovnou spjata nejen jako vystavující umělkyně, ale i jako inspirativní osobnost, která přímo předává své dovednosti dětem.
● Výstavní projekty: Sladovna hostila její úspěšné a divácky oblíbené autorské výstavy Malý princ (2025) a Plešouni aneb jak vzniká animák? (2025). Tyto projekty do galerie přinesly nejen vizuální zážitek, ale také silné emoce a hlubší edukativní přesah, což plně souzní s vizí Sladovny jako prostoru pro rozvoj dětské fantazie a empatie.
● Kreativní edukace: Eliška působila jako lektorka v Animáriu. V rámci letního příměstského tábora „Malý princ v Písku" v létě 2025 vedla děti k tvorbě technikou ploškové stop-motion animace. Pod jejím vedením účastníci tvořili originální příběhy využívající netradiční materiály a rozšířenou realitu, čímž se Sladovna stává místem, kde
Tato spolupráce je ukázkovým příkladem toho, jak Sladovna propojuje špičkové profesionály s komunitou a umožňuje dětem nahlédnout do světa moderní animace pod vedením jedné z nejvýraznějších tváří současné české tvorby.
Jsem bláznivá, usměvavá a naprosto nezastavitelná tanečnice, která občas z tanečního parketu odskočí k učebnicím – studuji totiž učitelství pro 1. stupeň. Do Sladovny jsem poprvé vtrhla jako malé dítě a od té doby je to pro mě čistokrevný symbol tvořivosti, bláznivých nápadů, hry a nekonečného objevování. Moje pouto s tímto místem postupně rostlo a divoce se proměňovalo. Zkrátka od nadšeného dětského návštěvníka až po kreativního živla, který dostal úžasnou šanci zapojit se do projektů jako Zrnění nebo Kde se rodí nápad. Dnes ve svém životě (a s hlavou plnou nápadů) přirozeně propojuji svět současného tance, bezbřehé dětské fantazie a moderní pedagogiky. Sladovna pro mě znamená bezpečný přístav, kde člověk může růst, měnit se, dělat chyby, a přesto zůstat sám sebou. Teď už tu s radostí inspiruji další generace – přesně tak, jako Sladovna kdysi nakopla mě!