PKN vol #18

Aleš je IT a technologický manažer, lektor, kouč a konzultant. Vystudoval ČVUT. Narodil se v Pardubicích, většinu života prožil v Praze a k našemu koutu Jižních Čech získal vztah v okamžiku, kdy začal jezdit na chalupu kamarádky nedaleko Blatné. A jak už to bývá, když si něco zamilujete, netrvalo dlouho a kousek od Blatné si pořídil chalupu vlastní. A proč jezdit jen na skok, když je to kraj krásný? Před časem tak do Jižních Čech přesídlil natrvalo.

Jako „náplavě“ se mu začal v hlavě rodit plán, jak vytrhnout ospalou jihočeskou vesnici ze stereotypu a vrátit ji do života. A tak v roce 2020 založil s ostatními nadšenci (většinou taky novousedlíky) spolek Křesovec. Spolek lidí, kteří s dobrou náladou a chutí chtějí rozhýbat dění na poli kulturním, společenském a dokázat, že i v malé vesnici se dají dělat nečekané věci pro radost, dobrý pocit a stmelení starousedlíků s lidmi vracejícími se do tohoto krásného kraje nebo ke svým kořenům.

Arleta Berndorff je umělkyně a rapperka, která svou femme poezií namotává na prst toxickou maskulinitu, nezdravý sexismus a společenská stigmata. Ve své vlastní temnotě pak pluje svým šeptavým projevem, který si na scéně zabírá čím dál silnější pozici. Hypnotičnost, drive a introverze bourá všechny intimní schránky a estetické i lyrické se vymezuje vůči zakořeněným pravidlům českého rapu.

Od chvíle, kdy se před 2 lety objevila na české rapové scéně, je Arlety všude plno. Hojně vystupuje v klubech i na festivalech, spolupracuje se zajímavými lidmi, získala nominaci na hudební ceny Vinyla a Apollo atd.

Arleta pochází z umělecké rodiny. Své dětství a dospívání prožila v Paštikách a v Blatné. Stejně jako její matka vystudovala Střední uměleckoprůmyslovou školu v Bechyni. Nyní žije v Praze. Kromě rapu se věnuje také studiu na Scholastice – vyšší odborné škole vizuální komunikace.

David Herzig je hudebník, producent, performer a zvukový designer. Je absolventem konzervatoře a VOŠ Jaroslava Ježka v Praze. Po absolutoriu strávil rok na univerzitě dBs Music v Berlíně, kde studoval obor elektronické hudební produkce a performance. Je členem hudební skupiny Bert and Friends, se kterou obdrželi v roce 2021 cenu Anděl za hudební klip roku. V roce 2021 také vydal po jménem Lotus Wash své debutové album Field Theory, které je inspirováno jevy kvantové fyziky. Jako producent dlouhodobě spolupracuje s Arletou Berndorff. V roce 2020 vydali její debutové EP Ability to Damage Plant a v roce 2022 singl Private Poison. Dále se podílel např. na albu Still Life již nečinné kapely Humdrum Lighthouse. Od roku 2019 spolupracuje s několika pražskými divadly. V divadle Komedie se hudebně podílí na představení Sláva a pád krále Otakara, v Národním divadle na moderní adaptaci Sofoklovy klasiky Král Oidipús a skládal hudbu pro site-specific pohybové představení Lavabo. David je také součástí komunity kolem obchodu Noise Kitchen, který se specializuje na prodej elektronických hudebních nástrojů a osvětu s nimi spojenou (DIY workshopy, přednášky). Jako externista pracuje pro brněnskou firmu Bastl instruments, kde se podílí na testování nových produktů.

David je rodilý Blateňák. Na kytaru ho kdysi učil Zdeněk Říha (Strakapoud) a v DDM Vladimír Šebek, který byl Davidovi velkou inspirací. Na baskytaru, kontrabas a bicí chodil do blatenské ZUŠ. Založil místní kapelu Kolodějova fikce.

Denisa Neubarthová pochazí z jihočeského města Blatná. Její rodiče zde byli zaměstnáni ve zdravotnictví, otec zubař MuDr. Jiří Neubarth na zdejší poliklinice a matka, lékárnice PhMr. Eva Neubarthová v lékárně na náměstí. Denisa prožila v Blatné celé své dětství. Po základní škole T. G. Masaryka vedla její další studijní cesta přes konzervatoř v Teplicích až k mistrovské třídě paní prof. Slavíčkové do Prahy. Jako koncertní sólistka vystupovala v mnoha evropských metropolích. Sbírala také úspěchy například v produkci Vídeňské lidové opery, v operetě Vídeňská krev od Johanna Strauße provedené v Deutsche Theater v Mnichově, či v Tonhalle v Zurichu. Spolupracovala s Maďarskou filharmonií Debrecen, Filharmonií Hradec Králové, Severočeskou filharmonií Teplice a s dalšími. Často vystupovala v německy mluvících zemích, ve Francii, ale i v Blatné. V roce 2004 založila spolu s jejím manželem dirigentem Hansem Richterem orchestr Smetanovi filharmonici Praha, kde má Denisa funkci jednatele a sólistky. I když ji cesty osudu zavály do dalekého zahraničí, od roku 2019 se vrací natrvalo do rodného města, a to už s myšlenkou, jak vrátit růže do Blatné.

Martin Klajn (1979) se narodil ve Strakonicích. Od mládí byl neposedné dítě se sklonem k dobrodružství. Vyrůstal a s různě dlouhými přestávkami žije ve Lnářích. Jeho život je provázaný s jeho prací a navzájem se ovlivňují. Má rád své dva syny. Má rád Blatnou.

Je lektor, terapeut, ředitel služeb pro rodiny a děti v organizaci PREVENT 99 z. ú.

Vystudoval sociální práci a personalistiku. Absolvoval pětiletý psychoterapeutický výcvik. Vedl několik sociálních služeb. Je průkopníkem primární prevence na základních školách. Mnoho let se věnoval zážitkové pedagogice a jejímu využití při práci s dětmi a delikventní mládeží. Zorganizoval a vedl několik úspěšných mezinárodních kurzů zaměřených na pedagogické a terapeutické využití zážitkové pedagogiky.

Založil sociální službu Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež STATION 17 v Blatné, kterou několik let vedl. Stál u zrodu stejných služeb ve Strakonicích a Vodňanech.

Architektka vyškolená Alenou Šrámkovou a Emilem Přikrylem.

Občanka zkoušená členstvím v obecním zastupitelstvu MČ Nebušice, bojem proti nesmyslným investičním záměrům v Krušných horách a Praze a vyučená seminářem Jiřího Malíka Živá voda.

Učitelka na Střední uměleckoprůmyslové škole v Praze, tzv. Žižkovce.

Martina se narodila v Praze 19. 8. 1980. Část svého dětství strávila v Blatné. Její tatínek je místní rodák a bývalý diplomat Jan Kára.

Jako architektka se věnuje drobné architektuře, rekonstrukcím a výstavám. Stála na počátku budování stálé expozice Městského muzea Blatná, kdy přišla s myšlenkou, jak maximálně využít malý prostor pro představení dějin Blatenska.

Tomáš Petrášek (5. 1. 1978 v Českých Budějovicích) je architekt a výtvarník na volné noze. Vyrůstal ve vesnici Kamenný Újezd v Novohradském podhůří, v nedalekých Českých Budějovicích vystudoval stavební průmyslovku a poté absolvoval Fakultu architektury ČVUT v Praze. Kolem roku 2010 se přestěhoval z Prahy na mlýn v údolí zbirožského potoka na Rokycansku, kde má kořeny rodina jeho ženy Terezy, a kde spolu vychovávají děti Honzíka a Mařenku. Společně pak založili studio DEBYT, které se věnuje kromě architektury také sociologickému výzkumu v souvislosti s projekty rozvoje měst, obcí a regionů a ve volném čase i kreativnímu oživování zajímavého starého nábytku. 

Ve své architektonické praxi se věnuje nejrůznějším typům zakázek, působí po celé naší vlasti, ale i v nejbližším okolí svého bydliště. Vyhledávaný je nejčastěji pro rekonstrukce historických objektů, věnuje se ale i novostavbám, interiérům či veřejnému prostoru.

V posledních letech má v jeho životě stále větší význam kreslení a malování. Inspirují ho výjevy ze všedního života, kreslí cokoliv a kdekoliv, hlavní je radost z procesu a bezprostřední vnímání světa kolem …

Jeho práce se nevyhýbají ani Blatné a okolí, je např. autorem přestavby měšťanského pivovaru na čajovnu, kterou má nyní jako příjemnou oázu na půli cesty mezi jeho současným domovem a rodištěm.

Zdeněk Sedlák se narodil v Mariánských lázních 5. 5. v 5 hodin a 5 minut. I přes bujaré mládí se v Českých Budějovicích vyučil kuchařem. Své vzdělání naplno uplatnil jako voják v Litoměřicích, kde připravoval jídlo i pro 3000 vojáků. Kuchařinu na dobro opustil v roce 1996, kdy v Blatné založil rodinu a začal pracovat na čerpací stanici. Již od útlého mládí ho zajímala historie a umění. Jeho vášeň vyústila v založení e-shopu s filatelií a posléze v roce 2010 k otevření prvního obchodu se starožitnostmi.

V současné době se dál živí jako starožitník. Vlastní firmu Aukční dům Blatná s.r.o., komplex obchodů se starožitnostmi a je nájemcem hradu v Buzicích, který jeho rukou postupně ožívá.