11. července 2020 tentokrát v Horažďovicích
událost na facebook
Václav Rosa / podnikatel
Podnikatel v oboru IT, vozíčkář a majitel měšťanského domu, který rekonstruuje. Nemá rád označení invalidní důchodce, protože se jeho život nepodobá důchodu ani vzdáleně… Pustil se totiž do rekonstrukce památkově chráněného objektu v Horažďovicích.
Míra Panuška / Salámista
Míra je prostě a jednoduše řezník. Narodil se nedaleko Horažďovic, kde jeho předci už od 18. století provozovali pohostinství, hospodářství a řeznictví. O realitě řeznického řemesla píše na svém blogu, kde se mimo jiné například dozvíte, jak udělat klobásu či salám tak, jak je vyráběli před sto lety naši předkové.
Kateřina Kumble / Dotkni se koně
Od školky měla sen být veterinářkou. Prošla cestu začínající v klasickém jezdeckém oddíle jako člen, brigádník, zaměstnanec. Pořídila si vlastní koně, pak v roce 2002 i farmu, průběžně se účastnila vytrvalostních dostihů, absolvovala spoustu různých kurzů a školení, udělala i spoustu chyb, které ji dovedly na nikdy nekončící cestu za co nejlepším porozuměním tělu a duši koně. Věnuje se například Dornově metodě pro zvířata nebo kraniosakrální osteopatii, vede kurzy a provozuje Farmu Mefisto ve Volenicích.
Tomáš Hrůza pochází z Klatov. Žije střídavě v Praze a v Miřenicích. Vystudoval fotografii na Fakultě umění a designu UJEP v Ústí nad Labem. Je jedním ze zakladatelů platformy Fotograf 07 a nezávislého kulturního rozcestníku ArtMap. S Jiřím Zemánkem organizuje pod hlavičkou „Pilgrim – Potulná univerzita přírody“ program zaměřující se na téma revize vztahu člověka a přírody. Je také členem hudebně-výtvarného uskupení Střešovická Kramle s kořeny v electronicoru a undergroundu. Samostatné výstavy měl v řadě pražských galerií, například v Holešovické Šachtě (2019), ve Fotograf Gallery (2017), v Galerii Jelení (2016) nebo v Ateliéru Josefa Sudka (2015). V roce 2018 měl společnou výstavu s Velibor Božović v Gallery 17/18 v kanadské Ottawě, o rok dříve s Michalem Kindernayem v brněnské Galerii Off Format a v roce 2013 s Kateřinou Zochovou v Kostce při pražské MeetFactory. Absolvoval několik zahraničních rezidencí. Ve své tvorbě využívá hlavně fotografii a video. Zajímá ho především poetická reflexe přírody a kombinace tvůrčí práci s cestami do více či méně vzdálených kultur.
CV:
MgA. Martin Kožnar (1980)
Studoval FA ČVUT, AVU ŠA Emila Přikryla. Pracoval v ateliéru Rudolfa Netíka. Od roku 2004 se věnuje vlastní praxi,
2006-2013 Atelier25 s.r.o. s Jiřím Bízou. Od roku 2013 Martin Kožnar Architekt s.r.o./ www.martinkoznar.cz, spolupracuje s různými přáteli.
Pavel Ottis / Ruinfest
Milovník života a spolupořadatel hudebního festivalu Ruinfest, který každoročně probíhá na hradě Rabí a nabízí to nejlepší z české nezávislé a alternativní hudební scény. www.ruinfest.cz
Narodil se v Sušici, po studiích na VŠ uměleckoprůmyslové (profesoři Libenský, Svoboda a Kopecký) pracoval jako výtvarník v několika sklárnách, poté si založil vlastní studio LLL atelier – Lipová Lhota a stal se pedagogem grafického designu v Horažďovicích, jímž je dodnes. Navrhl řadu cen a pohárů, ale například i outdoorové oblečení pro značky Rockpoint a Husky. (ludvikkovar.cz)
Z historického hlediska vznikl pěvecký a chrámový sbor VELKOBOR velice dávno, v minulém století, ba co více, v minulém tisíciletí. Fakticky tento sbor vznikl v letech 1992 – 1995 zásluhou tehdejší ředitelky místní školy, paní Margarety Popelíkové. Ta dala dohromady skupinu žen z obce a jejího okolí, aby si pro radost zazpívala v místním kostele. Repertoár byl složen z kostelních a chrámových písní, od té doby má sbor v názvu pěvecký a chrámový. Velkoborský kostel byl prakticky jejich jediným působištěm. Jak šla léta, paní Popelíková odešla do důchodu a následně se v roce 2008 z naší obce odstěhovala. Tímto okamžikem byla činnost VELKOBORU zastavena. Vlivem šťastných náhod se v témže roce do Velkého Boru přistěhovala paní Radka Kočí, která byla čerstvou absolventkou Ostravské lidové konzervatoře a v dané době měla obrovskou chuť a elán uplatnit a předávat získané znalosti a dovednosti. Jakmile se v obci zorientovala, činnost sboru obnovila a získala další zpěvačky a hudebnice. Obsazen je první, druhý i třetí hlas a podle daného koncertu jsou zpěvačky doprovázeny klavírem nebo klávesami, příčnou flétnou, případně kytarou. V repertoáru jsou církevní skladby, dále pak písně Karla Hašlera, Petra Ebena, Antonína Dvořáka, Josefa Čapky Drahlovského, Leoše Janáčka, Giuseppe Verdiho, K.H.Máchy, J.Brahmse, Jakuba Jana Ryby, Adama Michny z Otradovic a řady dalších známých textařů a skladatelů. Několikrát sbor účinkoval jako host při vystoupeních horažďovického pěveckého sboru Prácheň a vždy působil velice příznivým dojmem, nejen na diváky a posluchače, ale také na zpěváky a hudebníky tohoto vyhlášeného hudebního tělesa. Sbor má za sebou také dvě společná vystoupení s pěveckým a hudebním souborem LADA z Makova.
Prozatímním vrcholem činnosti v celé historii sboru bylo vystoupení na pražském Vyšehradě, na schodech posvátného Slavína. To se uskutečnilo 21. září letošního roku. K tomuto vystoupení došlo na základě spolupráce se správcem areálu Vyšehradu, panem Václavem Potočkem, který je zároveň tajemníkem veleslavného pražského SVATOBORU. Svůj podíl na zajištění tohoto koncertu měl i Zdeněk Papeš, vedoucí spolku PRAŽSKÝ SUŠIČAN.
Za dobu své činnosti vystupoval sbor na řadě míst, namátkou uvedu Mileč u Nepomuka, Chanovice, Pačejov, Svéradice, Oselce, Horažďovice, Strakonice, Rabí. Pro nejbližší období, vánoční koncerty, jsou připravena vystoupení v Olšanech, Horažďovicích, Rabí, Žihobcích, Bezděkově, Svéradicích, Budislavicích. Samozřejmě také na domácí půdě, ve Velkém Boru, vystoupí sbor při rozsvícení vánočního stromečku 1.12.2013 v 17.00 hod. a v kulturní síni „U Trčků“ 28.12.2013, také od 17.00 hodin. Na všechny uvedené plánované akce vás samozřejmě srdečně zveme.
Informace o nás naleznete na internetových stránkách www.sborvelkobor.webnode.cz
Více zde: https://sborvelkobor.webnode.cz/news/velkobor-v-klatovskem-deniku/
Kulturní spolek Rašelina se ve svých aktivitách zaměřuje nejen na umění (divadlo, tanec, hudbu, film, vizuální umění, architekturu), ale i na péči o přírodu a krajinu, ve které žijeme. Podporují tradiční řemesla. Šíří osvětu o soběstačnosti. Vylepšují sousedské vztahy. A to všechno dělají s láskou a úsměvem, protože je to fakt baví… (https://www.kulturniraselina.cz/)